« Úvod | Činnost blogu je dočas... »

Angel or Devil - část šestá

A máme tu další část od Cinky
Greg si dělal kafe, o kterém doufal, že by ho mohlo trochu postavit na nohy. V tom se vedle něj vynořil Nick.

"Ale, ale, dlouhá noc?" zeptal se Nick pobaveně.

Greg jen něco zavrčel a nevšímal si ho.

"Tak kdopak je ta dáma?" vyptával se Nick dál a ignoroval Gregovo nechuť odpovídat. Ten se jen na něj podíval a dál mlčel.

V tom to Nickovi došlo. "Neříkej, že jsi byl s Lily?"

Greg opět nereagoval, ale Nickovi to už bylo jasné. "No teda, ty jsi byl s Warrickovou neteří. Chci vidět jeho reakci. Nevím, nevím, jak se na to bude tvářit."

Konečně Greg promluvil: "Neříkej mu to, prosím."

"Ale? Máš strach?" zeptal se Nick.

"Ne, ale tobě do toho nic není. Má-li se to dozvědět, tak pak určitě ne od tebe," odpověděl napruženě Greg.

"Tak jo. Neřeknu nic. Páni, Lily. Heh, ty se nezdáš," smál se Nick.

"Nech toho," řekl Greg. Věděl ale, že má Nick pravdu. Vůbec netušil, jak na to zareaguje Warrick, až se to dozví. A že se to dozví, věděl stoprocentně. Jen mu to chtěl říct, až u toho bude i Lily.

Gil Grissom seděl v kanceláři a přemýšlel o případu, když k němu přišel Jim.

"Gile, právě nám volal anonym o těch vraždách. Četl v novinách, že jsme vraha pořád nedopadli. Podezírá svého souseda. Chtěl by s někým mluvit, ale má strach."

"Všiml jsem si, že to není první anonym, co volá kvůli těmto vraždám. Ale zřejmě na tebe udělal dojem, co?" odpověděl Gil.

"Myslím si, že tenhle člověk by nám mohl něco říct. Prý se s námi ještě spojí a chtěl by vědět, jestli ho vyslechneme, popřípadě kde. Nechce na policejní stanici a taky nechce, aby ho vyslýchal uniformovaný policista. Zřejmě se opravdu bojí."

"Jen doufám, že řekne něco užitečného, protože na tyhle hrátky není čas."

"Já vím, řeknu mu to. Ale teď, kdo ho vyslechne?" zeptal se Jim.

"Já osobně." Odvětil Gil.

"Myslel jsem si to. Až se ozve, dám ti vědět."

"Dobře, díky."

Warrick a Cate se vraceli z terénu. Byli za rodiči prvních dvou děvčat. Snažili se zjistit, jestli neměli něco společného. Jestli si je vrah podle něčeho nevybíral. Ale už předem byli připraveni na to, že to nikam nepovede. Vždyť poslední oběť, Kim, nebyla z Las Vegas. Jenže si nemohli dovolit neprošetřit to. Už tak se tenhle případ táhl na jejich vkus moc dlouho. A ostatní případy zatím stály. To se nikomu nelíbilo a obzvlášť ne Grissomovi.

"Tak jsme se opět dostali do slepé uličky." Povzdychl si Warrick.

"Neber to tak tragicky, vždyť jsme s tím počítali." Chlácholila ho Cath.

"Já vím, ale stejně."

Cate mu rozuměla. Taky už měla tohohle případu dost. Pořád samé přesčasy, díky kterým skoro neviděla svou dcerku Lindsey.

Greg seděl v laborce a zrovna vzpomínal na včerejší večer, když ho ze snění vytrhl ten nejhezčí hlas. Lily. Ohlédl se a podíval se na ni.

"Ahoj." Pozdravil ji.

"Ahoj. Tak kolik jsi vypil hrnků kávy?" zeptala se ho. Snažila se udržet vážnou tvář, ale cukající koutky ji prozradily.

"Ještě se mi směj. Tobě se to mluví, když jsi mohla vstávat v kolik jsi chtěla." Odpověděl s úsměvem Greg.

Lily to už nevydržela a začala se smát.

"Pojď dovnitř a nestůj u dveří." Pobídl ji Greg.

Vzápětí se chtěl zvednout, aby si mohla sednout. Ale Lily to vyřešila po svém. Sedla si mu na klín a jednou rukou ho objala.

"Tak to asi dneska půjdeš brzo do postele, co?" zeptala se ho Lily.

"Ale kdepak, zdřímnu si v práci." Odpověděl nevinně Greg.

A oba vybuchli smíchy.

V tu chvíli míjeli laborku Warrick a Cate. Najednou se Warrick zarazil.

"Já snad slyším Lilyin smích." Řekl překvapeně.

"Asi máš pravdu." Zareagovala Cath.

Pak oba svorně nakoukli do laborky. To, co uviděli, vzalo Warrickovi dech.

"Lily?" oslovil svou neteř nevěřícně.

Ta sebou vyplašeně škubla, div že nespadla na zem. Naštěstí ji Greg pohotově zachytil. To ovšem neuniklo Warrickovi.

"Ahoj Warricku." Pozdravila ho Lily. Zvedla se z Gregovo klína a trochu od něj poodstoupila. V obličeji byla červená jako růžička.

Chvilku se nikdo nezmohl ani na slovo. Pak promluvil Greg. "Warricku, já ti to vysvětlím."

"Myslím, že nepotřebuji vysvětlení. Je pravda, že tohle jsem nečekal. Ale jak tak koukám, lásce člověk neporučí." Usmál se na Lily a na Grega.

Ti dva si ulehčeně vydechli. Netušili, jak na to zareaguje. Tahle reakce je ale příjemně překvapila.

"Děkuji." Řekla Lily a objala Warricka.

"Nemáš zač." usmál se Warrick na svou neteř.

"Warricku?" obrátila se na něj tázavě Cath.

"Já vím, musíme pokračovat v případu. Už jdu." Ještě jednou se usmál na zamilovaný pár a i s Catherine opustili laborku.

"Tedy, tohle jsem od Warricka nečekal." Řekl Greg a podíval se na Lily.

"Ani já ne. Ale musím říct, že se chováním moc neliší od mého táty." Odpověděla Lily.

"Bráchové, co? Ale já už budu…" nestačil Greg dopovědět, protože mu Lily skočila do řeči.

"…muset začít pracovat. Já vím. Už půjdu."

"Jo. Já ti ještě zavolám, abychom se domluvili na večer." Řekl Greg.

"Tak dobře. Ale teď už vážně jdu. Nebo nic neuděláš." Usmála se na něj.

Rozloučili se polibkem, Lily odešla a Greg se konečně začal věnovat práci.

···

Gil kráčel chodbou, když ho zastavil Brass.

"Grissome, volal ten anonym. Řekl jsem mu, že ho vyslechneme. Souhlasil s tím. Za hodinu bude v kasinu Rempart. Bude sedět u automatu. Poznáš ho podle červené kšiltovky. Půjdu s tebou, ale budu se držet opodál. Nezapomeň na diktafon."

"V kasinu? To není moc klidné místo na rozhovor." Řekl Gil.

"Já vím, ale je to veřejné místo, kde by se mu prý nemělo nic stát." odpověděl Jim.

"Jime, pevně věřím, že si s námi nehraje nějaký blázen. Díky tomuhle případu stojí i ostatní. Není čas na hry."

"Chápu. Ale myslím, že by nám mohl pomoct."

"Budiž." Odpověděl Gil.

Za hodinu už se Gil proplétal návštěvníky kasina a hledal muže s červenou kšiltovkou. Během necelé minuty ho objevil. Seděl u automatu a byl hodně nervózní. Gil k němu přišel a řekl:

"Lasvegaská policie."

Muž sebou trhnul, ale otočil se na Grissoma.

"Pane, to vy jste volal na policii, že víte něco o sérii vražd na hřbitově?" zeptal se Gil. Těsně před tím zapnul nahrávání na diktafonu.

"Ee, ano, to jsem byl já. Víte, můj soused James je ten vrah."

"Vaše jméno?" zeptal se Gil.

"To…to není podstatné. Chápete, co vám říkám?" zvýšil muž nevědomky hlas.

"Pane, denně nám volá několik anonymů, kteří tvrdí, že jejich soused je vrah. Řekněte mi, proč bych měl věřit, že nejste jedním z nich. Pokud mě nepřesvědčíte, odejdu."

"Já…víte, podle novinářů mají mít ty vraždy spojitost se satanisty. No a James, ten soused, byl přívržencem satanistů. Chodil celý v černém, pořád mluvil o satanovi, děti se ho bály. A asi před třemi měsíci s tím přestal. Najednou z ničeho nic obrátil o sto osmdesát stupňů."

"Na tom není nic divného." Podotkl Gil.

"Ale u něj ano. Byl to jeho životní styl. A svého stylu se člověk nevzdá ze dne na den. Úplně se změnil. Ostříhal si ty své dlouhé vlasy, změnil oblečení i chování. Začal se bavit se svými sousedy. Tedy i se mnou. Zeptal jsem se ho mezi řečí, co se stalo, že se tak změnil. Řekl, že je to jeho věc, že dospěl. Ale tak divně se na mě podíval. Prostě, když se to začalo spojovat se satanismem, rozhodl jsem se, že zavolám."

"Proč jste čekal tak dlouho?" zeptal se Gil.

"Mám rodinu, dceři bude sedmnáct. Nechci, aby se jí něco stalo."

"Dobře. Tak mi řekněte celé jméno vašeho souseda a adresu."

"A nedozví se, že jsem to byl já, kdo to řekl policii?" zeptal se ten muž.

"Nedozví, nebojte se."

Muž tedy poskytl Gilovi potřebné informace a pak urychleně zmizel.

Grissom a Brass zamířili k autu a vydali se do kanceláří, aby ostatním sdělili, co se dozvěděli.

.............................. pokračování příště
31.12.2007 | Autor: Kačenka | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se