« Úvod | Činnost blogu je dočas... »

Čas vytížení - část šestá

Petra poslala šestou část
Gil s Nickem zašli na patologii. Grissom se rozhodl odeslat Annie se Sárou a se psy na vzduch a ponechat tak Warrickovi s Vicky chvíli o samotě.
Doktor Robbins se skláněl nad mrtvým tělem pornoherce. Nick se ve dveřích otřásl nechutí. Gil ho zpražil pohledem a dokráčel k pitevnímu stolu.
„Ahoj, Gile.“
„Ahoj, Ale. Co nám k němu můžeš říct?“
„Ten muž byl zdravý jako málokdo, proto jsem dal udělat toxikologii. A světe, div se, něco se našlo.“
Doktor Robbins přešel ke stolku a začal číst z výsledkového papíru: „V krvi pana Užívám-si-dokud-žiju bylo malé množství alkoholu odpovídající dvěma až třem sklenkám šampaňského. Dále jsou tu stopy po extázi.“
„Měl extázi,“ přisvědčil Nick a nahlédl do spisu.
„Takže ho zabila kombinace drog a alkoholu?“vydedukoval Gil.
„Zřejmě by se mu hodně točila hlava, ale na to nezemřel. Nedostali jsme se totiž dál, jinak byste se to dozvěděli.“
Oba kriminalisté se zatvářili kajícně a nechali doktora dál rozprávět.
„V žaludku jsem našel jakési,“ zvedl průhlednou plastovou nádobu s nevábně vypadající tekutinou, „ehm... pozůstatky obložených chlebíčků, patrně. A to, co by vás mohlo zajímat, je to, že v šunce, která je, na můj vkus, nakrájená na podezřele silné špalky, byly nalezeny stopy botulotoxinu.“
„Jed ze zkažených uzenin?“ otázal se Gil.
„Přesně tak,“ přisvědčil Al.
„Náš vrah rád chlebíčky,“ zvolal Nick vítězoslavně.
„Anebo nerad Spice Roggieho,“ opáčil Grissom.
„Ať to byl kdokoli, buď hotelovou kuchyní prošel, nebo tam někoho měl,“ trval na svém Nick. „Mě už asi nepotřebujete,“ usoudil doktor Robbins. Oba kriminalisté se vzdálili.

Cath dorazila zpět na ústředí. Mrtvý Howard Waynes měl jen matku a sestru. Ty žily spolu, protože stará paní Waynesová měla už přes sedmdesát let a Alzheimera k tomu. Dcera jí pomáhala s domácností. Bratrova smrt ji zasáhla, ale kvůli každodenní práci se nemohla nechat příliš dojmout. Co se týče matky, Cate pochybovala, že si stará paní vůbec uvědomuje sama sebe.
Cath ještě cestou stihla zavolat domů Lindsey a vysvětlit jí, co a jak se bude dít. Ulevilo se jí, když slyšela naprostý souhlas své dcery se vším, co sama zamýšlela.
Kriminalista vylezla z auta a šla hledat Annie. Musela jí zaúkolovat – potřebovali zjistit, kde se vzali varani v Las Vegas. Cath došla do zasedací místnosti. Narazila na Warricka s Vicky.
„Ahoj,“ pozdravil jí kolega, jakmile jí spatřil.
„Jak jste se tu měli?“ zeptala se Cate.
Warrick pokrčil rameny. „Podařilo se mi jí uspat,“ kývl s lehkým úsměvem ke spícímu dítěti. Pak však zvážněl. „Co když mi jí soud nedá?“
„Proč by ti jí nedali?“ opáčila Cath a přišla k němu blíž. „Práci máš, kde bydlet máš, nebezpečný nejsi...“
„Já vím, ale...“ Warrick se tvářil dost vážně. „Co já vím, jak to u soudu vezmou... třeba si budou myslet, že jsem Tinu zabil...“
„To neříkej,“ zastavila ho Cath. „Proč by si to měli myslet?“
„Cathy, uznej, že to načasování sedělo naprosto přesně.“
„Ricku, s tím se netrap. Sára na tom pracuje a jsem si jistá, že vyloučí jakýkoli cizí zavinění.“
„Doufám, že máš pravdu,“ přiznal Warrick po chvíli. Cate se usmála a zvedla se, že sežene zbytek roty.
„Jo, Cath, ještě něco.“
„Ano?“ obrátila se kriminalistka na kolegu.
„Mrkni se na Grega, je v plánovačce. Vrátil se asi před deseti minutama a vypadal všelijak, jen ne normálně.“
„To to stihnul tak rychle?“ podivila se Catherine.
„Nevím, jen jsem ho viděl jít po chodbě, plížil se jako zloděj.“
„Třeba na nás zas něco zkouší,“ prohodila Cath a cestou do plánovací místnosti přemýšlela, jaký z Gregových kousků byl nejpodařenější.
Našla ho tam, kde čekala: v plánovací místnosti. Stál za stolem a horečně se věnoval důkazům. Při tom se však pohyboval podivně trhaně.
„Řešíš o samotě?“ zeptala se Catherine. Kolegova reakce jí překvapila.Škubl sebou a pohledem střelil nejprve ke dveřím, až pak se podíval na ní.
„Pracuju,“ řekl a skonil se zpět jakoby nic.
Cath chtěla odporovat nějak kousavě, ale všimla si rudé skvrny na Gregově rukávu.
„Gregu, ty krvácíš!“
Kolega se po ní nechápavě podíval. Cath přešla kolem stolu a zvedla mu levou ruku tak, že na jeho předloktí jasně viděla krvavý šrám.O vteřinku později zjistila, že Greg má pod pravým kolenem roztržené a zakrvácené kalhoty.
„Gregu, co jsi dělal?“ zeptala se vyděšeně.
Greg jen pokrčil rameny a mávl volnou rukou. „Nic to není,“ řekl nepříliš věrohodně. Vypadal z krve stejně překvapeně jako Cath.
„Já myslím, že to něco je,“ nedala se Catherine.
„Jen jsem upadnul,“ řekl Greg potichu a vytrhl svou ruku z jejích dlaní. Když se ke Cath otočil zády, všimla si několika krvavých šrámů na jeho zádech.
„To jsi upadl na nože nebo co?“
„Ne. Sjela mi noha.“
„Gregu, prosím, nelži mi.“
Mladší kriminalista se zapřel rukama o stůl a sklonil hlavu. Po chvíli promluvil. „Jel jsem za rodinou toho kluka, jak jsi mi řekla. Vylezl jsem z auta, došel k brance, v okně bylo rozsvíceno, tak jsem zazvonil. Pár vteřin se nic nedělo, pak se ozvala děsná rána. Řek bych, že z brokovnice, podle zvuku. Jen jsem cítil, že mě něco škráblo po zádech – a skočil jsem za nějakou popelnici. O něco jsem se říznul do nohy, asi o nějakej střep. Tý ruky jsem si nevšiml, zmizel jsem odtamtud, jakmile to šlo.“
„Proč jsi nezavolal posily?“ zeptala se Cate a mateřsky mu položola ruku na rameno.
„A nechat se zabít?“ Greg zavrtěl hlavou. „Cestou jsem volal Brassovi.“
„Aspoň že tam,“ oddechla si Cate; lekla se, že Greg porušil nějaký předpis.“Coti řekl?“
„Že mám zalézt sem a počkat na něj. Pojede tam se mnou. Prohlásil něco ve smyslu, že mi nepůjde na pohřeb, ani když se nechám zastřelit ve službě.“
Cath se pousmála. Jim ml, co se střelby ve službě týče, z nich největší zkušenosti.
„Pojď se mnou,“ řekla. „Vydezinfikuju ti to.“
„To není třeba,“ odporoval Greg, ačkoli věděl, že to třeba je.
„Takže budeš spokojenější, až se ti to zanítí? Sám dobře víš, jaký je u střelných zbraní vysoký riziko infekce. A tady si před nikým na hrdinu hrát nemusíš.“
Greg nahodil vzdorovitý obličej, což Cate nijak nezabránilo ho nedrapnout za ruku a nedotáhnout do zasedačky.
„Opovažte se mi jí vzbudit,“ varoval je Warrick, když Cate dovlekla protestujícího kolegu dovnitř.
„Tak vysvětli tady panu Statečnýmu, že se chová jako mezek.“
Warrick uložil Vicky na gauč tak, aby při přetočení nesletěla na podlahu. Pak vstal a osobně si prohlédl zranění mladého kriminalisty.“Co blázníš?“ optal se ho šeptem. „Chytneš infekci a pak uvidíš ten tanec.“
„Já se o to postarám sám,“ prohlásil Greg.
„Tak to ne,“ opáčil Warrick. „Buď dobrovolně, nebo tě chytím pod krkem.“ Na znamení vážnosti svých slov zvedl své široké dlaně.
Greg se zatvářil otráveně a vzdorovitě, ale nakonec si přece jen sedl do křesla.
Catherine vzala malou černou plastovou lahvičku s tříprocentním roztokem peroxidu vodíku. Odzátkovala ústí a nalila tekutinu na kousek gázy. Pak Gregovi opatrně vyhrnula rukáv tak, aby pořádně viděla pár povrchových škrábanců a několikacentimetrovou rozšklebenou ránu od střely. Ta naštěstí nebyla moc hluboká, prošla jen kůží a svaly nechala netknuté.
„Nemělo by to moc štípat,“ ujistila ho Cath. Tříprocentní peroxid běžne nepálí, ovšem pokud se dostane hlouběji do tkáně, není to nic příjemného.
Cath stočila gázu do proužku a přiložila ji Gregovi na poraněnou ruku. Rána začala ihned bublat tisíci maličkatých bublinek. Cate ji poté zakryla suchou gázou a přelepila náplastí. „Měl ses cestou stavit v nemocnici. Tohle by asi chtělo sešít.“
„To víš, že jo. A strávil bych tam mládí,“ ušklíbl se Greg.
„Cathy má pravdu,“ zastal se jí Warrick. „Ta ruka je fakt skoro na šití. Máš štěstí, že tě to jen škráblo.“
„Hm,“ zabručel Greg.
„Fajn,“ oddechla si Cate po ošetření ruky. „Teď se svlíkni.“
„Až po tobě,“ opáčil Greg vítězoslavně.
„Dostaneš facku,“ ubezpečil ho Rick výhružně.
„Smůla,“posteskl si Greg.
„Jaká smůla, ty...“ Rick nedopověděl, protože se ode dveří ozval hluk.
„Jsme doma, přátelé,“ ohlásila se Annie a se Sárou a psy vešla do místnosti.
„A teď už mě z těch hadrů nedostaneš,“ informoval Greg Cate s úsměvem od ucha k uchu.
„No tak to doděláme přes oblečení,“ oznámila mu Cath.
Sáro, mohla bys na slovíčko?“ otázal se Warrick.
„Jo, jasně,“ přisvědčila Sára a odešla s Rickem na chodbu.
„Annie, jestli se zrovna nudíš, mohla bys nějak zjistit něco o tom, odkud se nám tu vzaly ty potvory?“
„Sice se nennudím, ale dobře,“ odpověděla Annie a šla do laboratoří.
„Děkuju,“ zavolala za ní Cath natolik potichu, aby nevzbudila Vicky. „A ty se teď těš,“ obrátila se na Grega.
„Já už se těším dlouho,“ řekl Greg.
„Šašku,“ otituovala ho Cath a jala se dezinfikovat i zbylá zranění.
... pokračování ve v procesu výroby...

03.05.2008 | Autor: Kačenka | stálý odkaz

Komentáře

6 komentářů:
  • 07.05. 17:44, Bára

    Petruško, fakt bomba =) četla jsem jendím dechem...T yhlášky jsou prostě výborný

  • 05.05. 16:49, Anysssek

    kdo umí ten umí a ty Peťulko prostě umíš. Zjišťuju, že máme s Cinkou stejný názory..............Greggi je opravdu komik:o).....moc se těšim na pokračování

  • 04.05. 12:33, Ivet

    Je to krása, jako vždy, rychle pokráčo!!!!!!!!

  • 03.05. 22:30, Jana

    Ty víš jak velkou touhu mám Grega zachraňovat a ošetřovat viď? Krásná kapitolka moc. Já bych ho drapla a do tý nemocnice odvlekla třeba násílím. Takhle riskovat.

  • 03.05. 22:02, Cinka

    Peťulko moje zlatá, ty jsi geniální! Zase řvu smíchy a slzy se mi kutálejí po tváři. :-D Hej, Nicky při vstupu na pitevnu byl dost dobrej. A Alovo hláška taky neměla chybu. :-)) Jejdanánku, umřu smíchy. A Greg? To je číslo. :-D Hehe, jak se chtěl svléci až po Cate. Ale Rick mu to dobře zatrhl. Komediant, ten Greggie. Tohle vážně nemělo chybičku. Parádní, skvělý, úžasný. A ne že mi Warricka budeš dál trápit. Trocha štěstí by neuškodila. ;-) Už se těším na další dílek, tak moc nenapínej. :-

  • 03.05. 18:16, Verča

    Pěkný těšim se na pokráčko..


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se